Palackého náměstí 77. Tato adresa ve Slavkově u Brna je už několik generací spjatá s rodinou Strachů. V roce 1942 z domu nacisté odvlekli tehdy osmapadesátiletého váženého slavkovského občana Emila Stracha a transportovali ho do Terezína. Už se nevrátil.
Emil Strach
K uctění jeho památky nechala Česká unie židovské mládeže realizující projekt Stolpersteine zasadit v září 2014 před tento dům pamětní kámen. Je to první takový kámen na Vyškovsku.
Žádost o položení kamene se už dostala k radě města, která ji odsouhlasila. „Iniciátoři projektu, kteří se inspirovali kameny položenými v Německu, mapují příběhy a životy Židů, Romů a dalších obětí holocaustu pocházejících z Čech a Moravy. Následně oslovují jejich potomky a domlouvají se s nimi na zřízení památníku. Ty se vždy nachází před domem, který oběti obývaly jako poslední před nuceným odchodem do koncentračního tábora,“ objasnila slavkovská mluvčí Veronika Slámová.
Stolpersteine se dá volně přeložit jako zakopnout o kámen. A takový je s nadsázkou i smysl projektu: má člověka u kamene zastavit a nedovolit mu jen tak pokračovat v chůzi. Náklady vedoucí k položení jednoho se pohybují kolem sto dvaceti eur. Projekt financují dárci a různé židovské organizace. První Stolpersteiny v Česku položili členové židovské obce v roce 2008 v Praze a Kolíně. „Na jižní Moravě je jich nejvíc v Brně, Mikulově, Třebíči nebo Svitavách. Letos budeme v kraji pokládat sedmadvacet kamenů, z nichž hned osmnáct bude v Brně a patnáct v Tišnově,“ uvedl koordinátor projektu pro Brno a okolí Boris Barak Selinger.
S žádostí o položení kamene ho prý nejčastěji kontaktují sami potomci obětí. „Mým úkolem je následně ujistit se o správnosti dat, která na kameni budou, a adresy, před kterou ho položíme. Potom odesílám návrh do Německa, kde se kameny vyrábí. Postarám se o povolení k položení kamene v příslušném místě a nakonec i o samotnou instalaci do chodníku a ceremoniál, který se při příležitosti položení uskuteční,“ popsal Selinger svou práci. Dodal, že komunikuje s objednateli z celého světa. Kromě států Evropy už u nás nechali položit kameny pozůstalí například i z Izraele, Austrálie, Nového Zélandu nebo USA.
Emil Strach, jehož památku uctí ve Slavkově, se narodil v roce 1884 a patřil k zasloužilým občanům města. V domě s číslem popisným 77 na Palackého náměstí vlastnil výrobnu likérů. Platil za horlivého ochránce přírody. Na začátku dubna 1942 ho nacisté transportovali do Terezína a následně do polského koncentračního tábora Izbica, kde zemřel. Do Terezína před koncem roku 1944 odvezli i jeho syna Otmara, váženého slavkovského gynekologa, ten se však dožil konce války a vrátil se domů.
Otmar Strach se tak mohl postarat o své dva syny a dceru. Právě oba synové, Jiří a Emil, pomáhali kámen, upomínající na jejich dědečka, pokládat. „Vím, že dědeček byl velice činný v židovské náboženské obci. Také to byl velký zahrádkář, založil řadu vinohradů v Křižanovicích a ve Slavkově. Byl i zakladatelem prvního veřejného koupaliště ve Slavkově v roce 1929. Když ho odvlekli, tehdy mi byly jen čtyři roky. Později, ke konci války v roce 1945, na náš dům na Palackého náměstí spadlo hned osm bomb. Naštěstí jsme před náletem dostali varování, takže jsme stihli utéct do Rašovic,“ vzpomněl dlouholetý učitel Masarykovy univerzity v Brně Jiří Strach.
Tím však, jak dodal jeho bratr nesoucí dědečkovo jméno, sepjetí rodiny s domem neskončilo. „Po válce jsme dům, který s koncem protektorátu opět přešel do našeho vlastnictví, nechali zrekonstruovat a naše matka si v roce 1948 v přízemí otevřela zubní ordinaci. I když ho komunisté o dva roky později znárodnili a vytvořili v něm byty, vydržela tam se svou praxí až do pětapadesátého. Zpátky ho do vlastnictví naší rodiny vrátily porevoluční restituce. Díky tomu jsem si tam v roce 1992 otevřel chirurgickou ambulanci, kterou jsem vedl až do roku 2011, kdy jsem odešel do důchodu,“ uzavřel historii doktor Emil Strach.
Adam Hrbáč, Vyškovský deník
Co jsou Stolpersteine
Pamětní kámen je v podstatě větší dlažební kostka o hraně asi deset centimetrů. Na každé je uvedené jméno a datum narození, deportace do tábora a úmrtí. Pomník je nevelký, ovšem na některých místech, třeba v Praze nebo Brně, je možné vidět celé trsy takových pomníčků u jediného domu.
Slavkovského rodáka Emila Stracha bude obyvatelům i návštěvníkům města připomínat kostka s mosaznou destičkou, která je vsazena před dům, ve kterém na Palackého náměstí Emil Strach žil. Stojí na ní: Zde žil Emil Strach nar. 1884. Deportován 1942 do Terezína. Zavražděn 1942 v Izbici.
Uctění jeho památky iniciovala Česká unie židovské mládeže realizující projekt Stolpersteine. Zasazení kamene proběhlo vpodvečer 16. září 2014 a mezi několika desítkami přítomných občanů byli i dva vnuci Emila Stracha Jiří a Emil s rodinami.
O zasazení se postaral Boris Barak Selinger a pamětní kámen ve Slavkově usadil sám otec projektu, německý umělec Gunter Demnig. Během jeho práce četl vnuk oceněného MUDr. Emil Strach židovský chvalozpěv v hebrejštině.
První kameny byly v Evropě položeny již v roce 1993. V České republice byl první kámen umístěn v r. 2008 a od té doby bylo zasazeno již 600 těchto „kamenů zmizelých“.
Emil Strach byl velice činný v židovské náboženské obci a patřil k zasloužilým občanům města. V domě s číslem popisným 77 na Palackého náměstí vlastnil výrobnu likérů. Byl velký ochránce přírody a zahrádkář, založil řadu vinohradů v Křižanovicích a ve Slavkově. Byl i zakladatelem Slavkovského okrašlovacího spolku a také prvního veřejného koupaliště ve Slavkově v roce 1929.
