Podzemí zámku je opředeno mnoha pověstmi, mýty a polopravdami. Zjistit, jak podzemí skutečně vypadá, určitě mnohé láká. Když jsem dostal nabídku od pana Dušana Horáka, stavbyvedoucího Imosu Brno, firmy opravující nádvoří, k průzkumu více než 300 let staré stoky, neváhal jsem.
Do stoky jsme pronikli poměrně úzkou šachtou uprostřed nádvoří. První úsek, dlouhý asi 30 metrů, byl postaven z cihel a byl vysoký necelý metr. Do poloviny byla na jeho dně položena nová fólie z 90. let minulého století. Dál už jen cihly. Lezl jsem chvílemi po kolenou, chvílemi „kačením“ pochodem. Přiznám se, že jako člověku celý den sedícímu u počítače, to dělalo velké potíže. Byl jsem rád, že nízká chodba končí a po žebříku jsme slezli asi o 2 metry níž do další chodby. Ta se stáčela mírně vlevo, vysoká byla asi 1,7 m, široká max. 80 cm a celá byla postavena z pálených cihel.
V dálce jsme uviděli světlo. Byla to vpusť (kanál) umístěná ve valech přibližně v místech pod pokladnou zámku. Trochu jsme srovnali záda a pokračovali dál. Za chvíli jsme procházeli kolem přípojky odpadů ze zámeckých záchodů, což nejprve spolehlivě zaregistrovaly naše nosy a pak i zrak.
Poté se chodba stáčela mírně doprava a stoka se snížila na nepříjemných 120 cm. Navíc v těchto místech nebylo dno úplně čisté a místy jsme se brodili po kotníky v odpadech. Naštěstí tento úsek netrval dlouho a po zahnutí doleva jsme ucítili čerstvý vzduch a světlost chodby se zvýšila na přijatelných 160 cm. Cestou jsme míjeli spostu přípojek různých průměrů a možná některé byly jen větrací šachty. Za pár minut jsme došli na konec chodby, kde byla chodba zazděna a stoka pokračovala dál jen rourou o průměru asi 40 cm.
Cestou zpět jsme si uvědomili, v jak vynikajícím stavu celá stoka je. Více než 200 let staré cihly stále vypadaly jak nové a nebylo vidět téměř žádné poškození. V duchu jsme složili poklonu tehdejším stavitelům, jejichž dílo přetrvalo tak dlouhou dobu bez nejmenších změn.
Podle našich odhadů jsme došli k okraji zámeckého parku, který již sousedí s Fügnerovou ulicí v místech, kde stojí mateřská škola. Naše domněnky podporuje i nález podobných klenutých stok při výstavbě kanalizace v roce 2006 na Koláčkově náměstí. S největší pravděpodobností byly tyto stoky propojeny. Možná, že v nedávné minulosti někdo při opravách kanalizace narazil z druhé strany na tyto chodby a zazdil je. Dál je kanalizace vedena už rourami.
Zámecké podzemí skrývá ještě spoustu překvapení. Některá nám zůstanou zřejmě navždy utajena.
Bedřich Maleček
