Začátky souborů, které provozovaly taneční hudbu ve Slavkově, spadají do prvních let 20. století. Ve městě a jeho okolí tehdy žilo kolem šedesáti amatérských hudebníků, ze kterých sestavovali kapelníci, kteří měli živnostenská oprávnění, příležitostné soubory. S nimi hrávali za úplatu na různých tanečních zábavách. Mnozí hudebníci navíc střídavě účinkovali s různými kapelníky i při divadelních hrách se zpěvy.
Vlevo nahoře: TAJB v r. 1935. Vedle sólistky Z. Ondrová (Zahradníková) a Z. Lábrová (1946).
V roce 1930 vznikl ve Slavkově první jazzový orchestr, vycházející z rané fáze swingové hudby. Byl pojmenován THE AMATEURE JAZZ BAND a do povědomí příznivců se zapsal zejména svojí zkratkou TAJB. V čele souboru stáli klarinetista a saxofonista Antonín Klimeš, který ze svých finančních prostředků zajišťoval nástrojový a notový materiál, dále dirigent a houslista Ervín Spáčil a umělecký vedoucí dr. Jaroslav Walter. Z tohoto prostředí vyšli i další hráči, kteří působili v pozdějších letech nejen nejen v tanečních orchestrech, ale bylI oporou i dalších hudebních souborů, které existovaly ve Slavkově. Za všechny jmenujme znamenitého trombonistu Aloise Doležala, klarinetistu a saxofonistu Břetislava Rozsypala. Soubor hrál převážně skladby Elingtona, Armstronga, Berlina, z naší produkce skladby Ježka, Traxlera, Nikodéma a dalších autorů. TAJB vydržel celých 17 let a zanikl jednak odchodem předních členů, jednak již svým zastaralým stylovým zaměřením.
Soubor Rudý koutek v 50. letech 20. století.
Ve stejném období existovaly ve Slavkově universální orchestry Ladislava Vykoupila, Františka Rybnikáře a Silvestra Šimáčka, které měly ve svém repertoáru taneční hudbu tzv. lidovkového typu (Vacka, Valdaufa, Poncara, Borovičky a jiných autorů).
Soubor mladých Slavkov a vedle orchestr Ladislava Vykoupila.
V plesových sezonách v letech 1946–1951 ve Slavkově vystupoval 25členný orchestr Ladislava Vykoupila, který vedle běžných skladeb hrál i náročný repertoár – koncertní valčíky a polonézy. V pozdějších letech jsou slavkovské taneční zábavy obsazovány menšími orchestry.
V roce 1957 sestavil Antonín Klimeš a Břetislav Rozsypal soubor STYL, který se těšil pozornosti svých příznivců víc jak 10 let. Soubor se plně přizpůsobil vkusu publika, u kterého upadal zájem o náročná orchestrální aranžmá ve prospěch rozmnožující se písňové tvorby. Svůj vliv zde sehrály i různé populární televizní soutěže. Nápadité melodii stačil jednoduchý doprovod melodických nástrojů a rytmické skupiny. Nedílnou součástí souboru byla početná skupina zpěváků – Alena Marischlerová-Tesařová, Zdena Zahradníková, Zdena Zvonková, Vladimír Doseděl, Zdeněk Újezdský a další. Mnozí z nich své zkušenosti z této doby úspěšně zúročili po mnoho dalších let při spolupráci s dalšími soubory.
Velmi populární soubor Styl.
STYL se zapsal do historie slavkovských tanečních orchestrů nejen svým vystupováním v řadě plesových sezon, ale též na mnohých tanečních akcích v širokém okolí města, při přípravě tehdy oblíbených estrád a letních nocí. Krátce po dokončení adaptace Společenského domu v roce 1968 soubor STYL svoji činnost ukončil.
Na podzim v roce 1970 však Břetislav Rozsypal zakládá další taneční orchestr, který přijal název STUDIO SLAVKOV. V jeho středu se objevili tři nováčci, a tak se zprvu soubor věnoval pouze nastudování budoucího repertoáru, než začal veřejně vystupovat. Jeho výraznou oporou byl zkušený Antonín Klimeš, nejen vynikající muzikant, ale též skvělý aranžér, dále též zpěvačky Alena Zahradníková a o něco málo později Alena Marischlerová-Tesařová.
V roce 1976 ze souboru pro nemoc odchází A. Klimeš a s ním i B. Rozsypal. Vedení orchestru převzal spolu s nově příchozím kytaristou Ing. Petrem Štamfestem klavírista a zpěvák Vladislav Stávek. Pod jejich vedením soubor nadále existoval až do roku 1981, kdy svoji činnost ukončil na velikonoční zábavě ve Vážanech nad Litavou.
Orchestr Studio Slavkov.
Mimo již uvedené muzikanty hráli v této kapele: Milan Macháček – trubka, Antonín Šlapal – trombon, Miloš Hložek – saxofon, Lubomír Andrla – baskytara, Zdeněk Andrla a Jiří Kořínek – bicí, Alena Marischlerová-Tesařová – zpěv.
Nedlouho nato se ve Slavkově objevil nový taneční orchestr. Zdejší MKS se stalo zřizovatelem souboru z nedalekých Kobeřic, který přijal název RYTMUS a po dobu dvou let zde účinkoval při nejrůznějších tanečních zábavách. V jeho čele stál vedoucí Ivan Sedlák a umělecký vedoucí Ladislav Janeček.
Do souboru přišel Ing. Petr Štamfest (foto vedle), který svojí vynikající hrou na sólovou kytaru a zpěvem výrazně pozvedl úroveň produkce taneční muziky. Další muzikanti byli Ivan Sedlák – saxofon, Stanislav Kedroň – saxofon, Ladislav Janeček a Ing. Svatoslav Hrubý – trubka, Karel Marischler – trombon a zpěv, Miroslav Merta – bicí, Vladimír Soukop – baskytara a Alena Marischlerová-Tesařová zpěv.
Po zániku souboru STUDIO SLAVKOV přišel Břetislav Rozsypal s myšlenkou sestavit velký orchestr, který by připomněl někdejší swingové aktivity. Pro tuto myšlenku získal saxofonistu Miloše Hložka jako organizátora a dr. Jiřího Majera jako uměleckého vedoucího. Tato trojice sestavila orchestr SLAVKOVSKÝ BIG-BAND v impozantním nástrojovém složení: 5 trumpet, 5 trombónů, 5 saxofonů, kytara, baskytara, klavír, bicí nástroje a 5 zpěváků.
Orchestr Slavkovský Big-Band.
Na svůj první koncert byl nastudovaný program, rozvržený do dvou částí: I. – Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo, II. – Když swing byl králem – se skladbami Glena Millera a českých autorů 40. a 50. let. Nejen tento koncert, ale i další vystoupení BIG-BANDU se setkaly s velkým úspěchem u publika. Organizační stránku přípravy akcí postupně převzal neúnavný Břetislav Rozsypal, který vypomáhal i dirigentsky. V následujících čtyřech letech připravil orchestr každoročně samostatný koncert a několik výchovných akcí pro školní mládež. Na koncertech se představili i výrazné osobnosti jako Gustav Brom, Bolek Polívka a Chantal Poullain, herci z brněnské Reduty Eva Veškrnová, Milan Horský a další přední umělci. Krátce po roce 1989 činnost orchestru stagnovala. B. Rozsypal se věnoval jiným hudebním aktivitám, pro které získal členy souboru.
Hosty koncertů byli mj. Gustav Brom, Bolek Polívka nebo Chantal Poullain.
Vpravo A. Slezáková a Z. Zahradníková.
V roce 1994 však nastudoval dr. Majer s orchestrem ještě jeden program na závěr roku. Vánoční koncert ve spolupráci s dívčím sborem gymnázia v Bučovicích se uskutečnil 15. prosince v Bučovicích a o dva dny později ve Slavkově. Závěrem zazněly slavné melodie Irvinga Berlina Bílé vánoce… byla to definitivní tečka nejen za SLAVKOVSKÝM BIG-BANDEM, ale též za pětašedesátiletém pěstování swingové hudby ve Slavkově v průběhu 20. století.
Dechová hudba
O dechových souborech ve Slavkově na konci 19. století není žádných spolehlivých zpráv. Dostupné prameny uvádějí, že na vesnicích v okolí Slavkova existovaly dechové kapely dokonce již v druhé polovině 19. století, například nížkovická kapela pod vedením Josefa Jeřábka, která hrávala v širokém okolí Slavkova i ve městě samotném. Při významnějších tanečních zábavách, na plesech, hrávala tato kapela střídavě v obsazení dechovém i smyčcovém (tzv. „štrajch“). Stejný obraz podávají ovšem i vesnické kapely ostatní. Účinkovaly nejen na tanečních zábavách, ale i na státních a náboženských slavnostech, na větších svatbách, dožínkách apod.
Svou širokou expanzí tak dechová hudba zcela vytlačila původní lidovou smyčcovou hudbu s cimbálem a samozřejmě ovlivnila jak taneční, tak zpěvní repertoár. V srpnu 1893 se ve Slavkově konala národopisná výstava a k jejímu zahájení pořadatelé pozvali dechovou hudbu Františka Kmocha z Kolína. Teprve v roce 1907 zde vznikl dechový orchestr, ve kterém působili jako kapelníci Alois Uhlíř, Václav Sajner a František Hnilica. Po vzniku Československé republiky byla v březnu 1919 založena slavkovská pobočka Odborového svazu hudebníků. Ve městě žila řada kapelníků – Ladislav Vykoupil, Silvestr Šimáček, František Fučík, Vilém Ondráček, František Blahák a ti sestavovali soubory, které hrály za úplatu na tanečních zábavách.
Po roce 1945 byly kapelnické koncese zrušeny. Na jejich místa nastoupily hudební soubory registrované národními výbory v čele s vedoucími, jejichž odborná způsobilost musela být přezkoumána. Ve Slavkově se takovým kapelníkem stal Ladislav Vykoupil. Postavil velký, asi třicetičlenný dechový orchestr, který vystupoval při nejrůznějších příležitostech.
Zřizovatelem tohoto souboru a všech dalších, které obměnou původní dechovky v pozdějších letech ve Slavkově existovaly, byla Místní osvětová beseda a následně Městské kulturní středisko. Hudební odbor, který ve slavkovském kulturním zařízení sdružoval širokou obec hudebníků, čítal téměř sto členů a tak každý z nich mohl podle svého zájmu pěstovat ten obor, který mu byl nejvlastnější. Velké dechové soubory řídil po Ladislavu Vykoupilovi Břetislav Rozsypal. Menší soubory, určené především k účinkování na pohřebních obřadech, sestavoval nejprve František Novoměstský a po něm František Rybnikář.
Velké dechové soubory hrávaly především při každoročních prvomájových oslavách, při lampionových průvodech ve městě i v okolních obcích, občas na promenádních koncertech v zámeckém parku.
Dechová hudba Slavkováci.
Po ukončení činnosti slavkovského BIG BANDU v roce 1989 Břetislav Rozsypal založil z jeho hráčů dechový soubor SLAVKOVÁCI. Tento orchestr nastudoval program, se kterým reprezentoval Slavkov v družebním městě Darney ve Francii. Vystoupení sklidilo velký úspěch u francouzského publika. Orchestr stále rozvíjel svoji uměleckou činnost. Vystupoval na různých významných událostech Slavkova, např. při Napoleonských dnech, na promenádních koncertech v zámeckém parku, při vánočních vystoupeních. V roce 1993 se opět uskutečnil zájezd do Darney u příležitosti odhalení pomníku prezidenta Václava Havla. K dalším úspěchům orchestru patřily od r. 1990 také zájezdy do Rakouska – do Vídně a jejího širokého okolí, kde účinkoval na sportovních akcích, fotbalových turnajích a jiných společenských událostech, které zajišťoval vídeňský občan českého původu pan Ptáček. Tato vystoupení do roku 1995 se těšila velké oblibě rakouských posluchačů, kterým byl z části přizpůsoben i repertoár dechového orchestru.
Od roku 1989 až do ukončení v roce 1995 se vystřídala v souboru řada kvalitních hudebníků, např. Ladislav Janeček, Vojtěch Zjadin, Václav Mixa, Zdeněk Burian, Jan Florián, Miloš Hložek, Karel Marischler, Ladislav Maňásek, Libor Holec, Antonín Vrána, Miroslav Červinka, Oldřich Křivánek, Jiří Majer, Rudolf Bukvald, Jan Navrátil, Jiří Kříž, Ivo Tesař, Zdeněk Andrla, Petr Jeřábek, Ladislav Knesl, Lubomír Andrla. Orchestr doprovázeli zpěvem Alena Marischlerová-Tesařová a Karel Marischler. Po celou dobu trvání souboru SLAVKOVÁCI byl jeho dirigentem Břetislav Rozsypal. V další hudební činnosti mu v roce 1996 zabránila zákeřná choroba.
Břetislav Rozsypal (foto vlevo) zemřel 13. října 1998. Uzavřela se nejen jeho dlouhá záslužná činnost pro slavkovskou hudební kulturu, ale i celá éra slavkovské amatérské hudby.
Antonín Šlapal, Karel Marischler
Použité prameny:
PhDr. Jiří Majer – Kapitoly z hudební minulosti Slavkova, MÚ Slavkov, 2003 vzpomínky pamětníků
Comments